1. | Podpaží | Ostrouchov / Belko |
2. | Parník | Ostrouchov / Belko |
3. | Oči skleněný | Hanf, Kalina / Belko |
4. | Vodní postel | Ostrouchov / Belko |
5. | Rozpočítadlo | Kalina / Belko |
6. | Chlápek | Kalina / Belko |
7. | Dej si hlavu na můj polštář | Ostrouchov / Belko |
8. | Karneval | Ostrouchov, Hanf / Belko |
9. | Chleba | Kalina / Belko |
10. | Automat | Kalina / Belko |
11. | Soused-ska | Kalina / Belko |
12. | Krást | Kalina / Belko |
13. | Dvojčata | Kalina / Belko |
14. | Osvobození I. | Hanf / Belko |
15. | U Sklenice | Ostrouchov / Belko |
16. | Smrtihlav | Kalina / Belko |
17. | Irská trad. | arr. Ostrouchov |
STO ZVÍŘAT:
Jana Jelínková – zpěv
Jan Kalina – zpěv, bicí
Petr Ostrouchov – zpěv, kytara, baskytara, klávesy, mandolína, kastaněty
Arnošt Hanf – zpěv, klávesy
Tomáš Belko – zpěv, tenor saxofon, irská flétna
Ladislav Přitasil – baskytara
HOSTÉ:
Jan Hrubý – housle
Miloš Vacík – perkuse
Michal Gera – trubka
František Havlíček – flétna, basklarinet
Filip Jelínek – trombón
Jaroslav Halíř – trubka
Radek Kašpar – alt saxofon
Pavel Pivarči – baryton saxofon
Apollon String Quartet – smyčce
Tereza Roglová – zpěv
producent Petr Ostrouchov
zvuk a mix Standa Baroch – Happy Studio, Praha, prosinec 1997 – únor 1998
mastering Stanislav Svatoš – Happy Studio, Praha
obal Jan Kalina
ROCK REPORT 1998
Deska začíná svižnou klipovkou „Podpaží“, jak ale na displeji naskakují číslice označující jednotlivé písničky, stále víc se potvrzuje, že otrocké dusání v rytmu „um-ca“ je kapele bytostně cizí. I když Sto zvířat ortodoxní ska nikdy neprovozovalo, novinka se v porovnání s dvěma předchozími tituly zdá být snad nejotevřenější vůči vnějším vlivům. To ve výsledku znamená, že hned první poslech Vás nesvede k permanentnímu poskakování, jako tomu byla např. u „živé“ Druhé brady, ale v dlouhodobém výhledu si s Bambulí užijete o něco víc. Kapela krom toho přizvala do studia i celou plejádu nejrůznějších hostů (dechy, smyčcový kvartet i Jana Hrubého) a výsledkem je mnohem bohatší zvuk, což mi přijde docela milé. Specialitou Sto zvířat jsou také specifické texty, které má kompletně na svědomí saxofonista Tomáš Belko. Ať už jde o podivnou představu srůstajícího podpaží, kouzelné pohrávání si s úryvky klasiků v písničce „Klást“ nebo o neodolatelné slogany typu „dej si hlavu na můj polštář tukovej“, vždy je na nich cosi svérázného, přiměřeně veselého, ale nikoli prvoplánově rozjásaného. I díky nim se dají prožít s početnou zvířenou mimořádně příjemné chvíle.
REFLEX 1998
Jde opět o příděl skvělé taneční ska muziky, chytlavých textíků (mnohdy humorně laděných, jak prozrazují samotné názvy – Podpaží, Chleba, U sklenice apod.) a strhujícího tempa. Právě proto lze doporučit, abyste při poslechu tohoto alba určitě neseděli…
PODPAŽÍ
Srůstá, srůstá moje podpaží už mám srůsty čím dál níž Srůstá, srůstá moje podpaží když to znáš, tak možná víš že dál to může jít až k předloktí a zápěstí Ty, kdo ruku zdvíháš vůbec nevíš, co je pravý neštěstí Srůstá, srůstá moje podpaží a je zlý, že v tom jsem sám Srůstá, srůstá moje podpaží nevím, jak se učesám Prej to není v knihách prej to nejde vážně brát Z vás, kdo ruku zdvíhá víte, že je lepší do očí si lhát Čím dál víc mi srůstá moje jamka podpažní Ještě že ne ústa to jsem rád Čím dál víc mi srůstá moje jamka podpažní Srůstá, srůstá moje podpaží víc a níž se zajizvím Srůstá, srůstá moje podpaží už to znám a taky vím že čím dál hůř to zvládám v kuželkách a na kruzích Vážně už tím strádám všude sklízím jenom škodolibej smích
PARNÍK
Vím, že potápí se parník vím, že čluny nestačí Hudebníkům, samým známým jménům voda zatím stoupla ke kolenům přesto dál svůj ploužák hrají Houslista se včera opil v zakázaných prostorách Šéf ho seřval: to je naposledy Teď to ví, už ví, proč byl tak bledý proč se potom ztratil z očí Další klidnou píseň hrají voda stoupá k ramenům Houslista při sóle trochu brečí od té doby ale potápěči na dně jejich cajdák slyší
OČI SKLENĚNÝ
Holky kyselý, kluci zpruzený záda vodřený, víno zkažený Nehty pěstěný, fotři zpocený srdce zlomený, knihy zlevněný Dveře zavřený, třísky zadřený děti zkušený, davy srocený Choutky šílený, řeči zmatený domy zbořený, oči skleněný Kdo se na tom zalepí? Kdo se na tom zahojí? Kdo se na tom obojí...
VODNÍ POSTEL
Ten jazz, co tady v baru hrají už balancuje na okraji je ze mě málem melancholik říkám si: mluv a nepij tolik Co? Můj věk? No to se, holka, pleteš narodil jsem se totiž v pěti letech Mám doma sbírku orlích koster whisky a velkou vodní postel Poslouchej, jak se nám pomalu kazí pleť Je spousta otázek na jednu odpověď Jsem tvýho zmatku šedá eminence o kousek rostu po každý sklence Co takhle zúžit vrstvu vzduchu démonů sbírku mám a taky duchů Pojď se mnou mlčet, nebo na whisky do rytmu zmítají se ohryzky Můžu ti zahrát na kytaru zalitou celou do jantaru Napij se, najdi svoji hvězdu tam, kde noc couvá do průjezdu
ROZPOČÍTÁVADLO
Ententýky naše zvyky nepočítaj nikdy s nikým Šilháme jak noční světla pijeme nevinný střiky Točíme se jako větrák počítáme desetníky Ve dne každej bledne, vadne celý noci hýří Na koho to slovo padne, ten ať se s tím smíří Elce pelce kdo to nechce může zmizet ze svý klece Jak začneš tak nesmíš přestat osedlej mrtvýho hřebce Nic dobrýho nesmíš čekat zůstaneš u první lekce Když se v mozku rozpínají křídla netopýří kdo to v sobě neutají ten ať se s tím smíří V patách vypasený chrti v autech nejkrásnější holky na sedadle smrti
CHLÁPEK
Chlápek, co vymejšlí vtipy v ulici žije pustý, tichý Denně ho míjej lidi co ho znaj, co z něj brečej smíchy Chlápek, co vymejšlí vtipy ještě teď bydlí u rodičů Je sám a pořád hledá svůj glanc anebo svazek klíčů Má snad je jednu vášeň: rozpouštět inkoust v čistý vodě Sledovat modrý světy mraky, co mu v dlaních prouděj Chlápek, co vymejšlí vtipy rozpouští inkoust ve sklenici Tráví tak celý tejdny Má mraky v rukou, hlavě, plicích Chlápek, co vymejšlí vtipy pečlivě má se na pozoru před vším, co víc ho láká a žije jak ve vlastním fóru Chlápek, co vymejšlí vtipy docela slušně se tím živí Chtěl by psát vážný věci něco, co se mu neprotiví
DEJ SI HLAVU NA MŮJ POLŠTÁŘ
Dej si hlavu na můj polštář tukovej Zapal sporák, přečti báseň z novin Kolem šikmý jámy stavěj lešení v lógru z kafe číhá moje vidění i to, co teď říkám, lžičkou lovím Dej si hlavu na můj polštář tukovej Na stěně mám vzácnej olej z pánve Den vychází ve sklenici kompotu lhát mě nutí moje vůle k životu říkat pravdu nic, který mám v hlavě Jedna věc mě ale ještě hřeje: jsem premiant kurzů beznaděje Dej si hlavu na můj polštář tukovej přilož knihu, je tu pěkná kosa Ze stropu to táhne z toho otvoru rybičky si plavou břichem nahoru nic jsem nechtěl, už jsem toho dosáh Jedna věc mě ale ještě hřeje rabí prsty tančej na strunách jsem premiant kurzů beznaděje plnej něhy, jak masovej vrah
KARNEVAL
Jako když sirkou o mejdlo zkoušíš dál škrtat jako když zkřížit se povedlo s králíkem chrta Je ve mně vždycky většina věcí, co nejsou vhodný Co hoří, ve mně zhasíná, noci se tříštěj o dny Můžeš mi věřit, že vím, o čem mluvím Nesnaž si brát z věcí poučení v noci, kdy chodci vrážej do svejch stínů v noci, kdy básně píšou byznysmeni Jako když někdo pod vodou zapálí doutník Jako když před levnou hospodou je nóbl podnik Je ve mně šedej karneval, hosti jsou samý cvoci já píšu knihu na podpal, o dny se tříštěj noci
CHLEBA
Vydělávám na svůj chleba tím, že sháním prachy nesmíš se mi smát Stejnej model najdeš třeba i u mýho bráchy nebudem si lhát Brácha má trik, jak mít prachy tím, že někde dělá zejtra bude brát Tenhle model mýho bráchy kopíruju zcela A můžu bejt rád Tak hele, dej bacha ten poďobanej chleba ten co tu byl naposledy ten, brácho, je v prachách a kdybys ho chtěl znát je brácha vnuka mýho dědy Vydělávám na svůj chleba jenom žádný strachy musím to tak brát Tohle ovšem je i třeba model mýho bráchy člověk musí jíst
AUTOMAT
Víno v saku šeptá Sodě: "Já chci s tebou spát" Káva v rohu trochu kašle znáš to - listopad V sále hraje Pivo s pleší málem usíná "Kámo, nepij," Fernet fňuká "Víš, jak skončím já" Pivo s pleší dál si řeší jak je stále sám Málo platný, je to špatný vůbec nestíhám Jámu, kam chceš jednou sletět máš si hloubit sám "Vím to," řek Džus a zved židli "Platit, zavírám" Dnes Vám bude hrát hudební automat Ať krouží pokojem taneční přístroje
SOUSED - SKA
Čím dál míň se znám proč a co kdy udělám Víc ti povědí o mně i mý sousedi Jsem milej, jsem divnej jsem smutnej, jsem živej koho mám rád? Být svou sousedkou získám přehled nad sebou Víc by to řeklo mi o mně i mým soukromí Jsem milej, jsem divnej jsem smutnej, jsem živej koho mám rád? Dávný mý sny jsou stát se svojí sousedkou Víc bych věděl snad i o tý, co sem chodí spát Je milá, je divná je smutná, je živá kdo ji má rád?
KRÁST
Byl pozdní večer, první máj večerní máj, byl lásky čas Doufám, že všichni nepoznaj že občas zkouším básně krást Baví mě krást... Jak lvové bijem o mříže jako lvi v kleci, znáte to Múzy mi dělaj potíže přesto bejt můžu poetou Stačí jen krást... Poštovní shránka na rohu to není jen tak ňáká vě Kradu jen dobrou předlohu v tomhle jsem zase poctivec Baví mě krást... A občas křičím ze spánku: Je máj, lvi bijou o schránku na rohu klece láskou zajatí pozdní máj už se poštou nevrátí
DVOJČATA
Hlavou mi někdo chodí v sandálech z kalnýho skla Na cihlu klobouk hodím natolik budu zlá Každej se nenarodí zrovna v ten nejlepší čas Kdo přijde dřív si škodí in vino veritas Už mizej krysy z lodí který mý jméno maj Hlavou mi někdo chodí dveře se zavíraj Buď ráda, holka, že jsi sama i ve svým chladu, i ve svý něze Typickej problém s dvojčatama: posadíš jedno a druhý sleze
OSVOBOZENÍ I.
Jak se blíží stáří tím víc se mi zdá že ten chlap s mou tváří jsem já Takhle to mít v mládí jako teď to mám tak ten, kdo mi vadí jsem já sám Tráví moje chvíle dejchá mi můj vzduch někdy bejvá milej no těbůh Nosí moje prádlo musím s ním i spát jí i to mý žrádlo no a rád Všichni se ženou za svojí potřebou možná bejt ženou, vyjdu sám se sebou Musím dál s ním sdílet byt, postel a stůl To znamená bydlet já vůl Těežko zdrhnout můžeš když chceš zůstat svůj pořád vlastní kůže no fuj
U SKLENICE
Seděl jsem takhle u sklenice vedle mě klábosili Bůh Otec, Syn a Sestřenice a kolu s rumem pili Ten první říká: "V každý chvíli držej svět moje dlaně Jediný, co je nad mý síly je na čas platit daně" Druhej řek: "Vždycky jsem u vzniku věcí, co smysl mají Jediný, v čem fakt nemám kliku, jsou ženský to je v háji" Bůh Otec, Syn a Sestřenice s nima čas jinak letí Sedíme takhle u sklenice když řekne pak ten třetí: "Nemám rád svýho psychiatra k rumu však cítím opak Prométheus mít moje játra orel si zlomí zobák"
SMRTIHLAV
Ještě za tvým stínem zavřeným jak nůž polej sochy vínem a rozmaž jim černou růž Nebude z ní motýl není vyhnutí z larvy, co nás, milý co nás jednou pohltí Na křídlech můžu mít noc a ráno Nechtěj mě pochopit Jak motýl musím žít, je mi líto smrtihlav... Co nám do zad dýchá proč prach usedá? Mraky táhnou břicha tohle město se ti zdá Čím víc láska padá míň tě přesvědčí hochu, já jsem mladá jdi a vymři po meči
IRSKÁ
[Instrumental] Scottish traditional (St. Kilda Wedding) Irish traditional (The Galtee Hunt) Arranged by Petr Ostrouchov